Napsala: Mgr. Ivana Eliášová Datum: 20. 4. 2011
Studentům je v souvislosti s novou maturitou předkládána povinná četba. A co takhle povinná četba pro učitele? Neměli by se učitelé neustále zajímat o novinky z oblasti psychologie, didaktiky, filozofie … ?
Učitelé se vzdělávají, někteří, ve svém oboru, ale spousta z nich se domnívá, že to, co je naučili na fakultě z didaktiky, jim stačí po celý život. Jednou z knih, kterou bych zařadila do povinné četby pro učitele, je knížka: R. T. Kiyosaki: Bohatý táta, chudý táta, Pragma, Praha 2001.
V poslední době mě znepokojuje kvalita českého školství. Mám, mimo jiné, možnost srovnávat státní školu, kam chodil můj syn a soukromou, kterou dosud navštěvuje dcera. Rozdíl ve vzdělávání na těchto školách je dvojí: v přístupu ke studentům a v tom, že soukromou školu platím. Obě mé děti studují ve stejném prostředí: biflují se nazpaměť látku. Učitel si ověří, jak byly schopné si data zapamatovat a děti dostanou známku. Jsou trestané za chyby. Průměrný český školák se bojí písemky, bojí se jít k tabuli, bojí se říct nahlas přede všemi ve třídě řešení zadaného úkolu. Bojí se totiž, že udělá chybu, protože ví, že od spolužáků může sklidit posměch – málokdo totiž dětem řekne, že by se neměly smát, protože chybovat není ostuda! Dítě se bojí, že dostane špatnou známku a v nejhorším případě sklidí i posměch od učitele! Učitel může svůj způsob chování změnit v případě, že si tuto chybu nejdříve uvědomí. Právě tato kniha může změnit zaběhnuté stereotypy chování.
Cituji:
„Ve škole se učíme, že chybovat je špatné a trestají nás za to, že děláme chyby. Když se však podíváte, jakým způsobem se lidé učí, zjistíte, že se učí chybami. Chodit se naučíme tím, že padáme. Kdybychom nikdy nespadli, nikdy bychom nechodili… Neúspěch je součástí procesu úspěchu. Lidé, kteří se vyhýbají neúspěchu, se také vyhýbají úspěchu.“ str. 135
Autor knížky nabízí odpovědi na otázky, které souvisí se vzděláváním, úspěchem a bohatstvím. Školy podle něj produkují poslušné zaměstnance, kteří budou poctivě sloužit svým zaměstnavatelům, poslušně odvádět nehorázné daně vládě a živit banky. Školy by ale měly vychovávat samostatné myslící a uvažující jedince, kteří budou mít nejen kvalitní znalosti ve svém oboru, ale také odborné znalosti z finanční gramotnosti – praktické znalosti, ne nabiflované poučky.
Kniha je plná textů, které by si zasloužily, aby byly citovány. Udělejte si úsudek sami.